Nacházíte se v posledním sále historické expozice. Vlevo za dveřmi vidíte na panelu připomínku druhé světové války. Týn nad Vltavou má z tohoto období jedno smutné prvenství, prvních pět obětí Heydrichiády popravených v jižních Čechách pocházelo z našeho města /viz. fota/. Všichni byli zaměstnanci Okresního soudu a gestapo je zatklo pro údajné schvalování atentátu.
Ve vitrínách pod okny vidíte ukázky výrobků současných týnských výtvarných umělců. Na panelu mezi okny jsou záběry ze starého Týna.
Na nejdelší straně vidíte významné vltavotýnské rodáky a osobnosti, které se zasloužily o rozkvět města. K nejznámějším patří básník Antonín Jaroslav Puchmajer, který se narodil ve vltavotýnské čtvrti Dolní Brašov. Vedle něho Karel Alois Vinařický, který sice nebyl zdejším rodákem, ale působil v Týně jako děkan a zasloužil se o stavbu první školní budovy. Jistě budute znát básničky „Tluče bubueníček“ nebo „Ivánku náš“, které pochází právě z Vinařického pera. Dále jsou zde: spisovatel Karel Dewetter, historik profesor Josef Sakař, dva týnští ředitelé muzea František Tesař a Bedřich Karásek a akademický malíř Jaroslav Vojna. Možná vám jeho obrazy budou připomínat díla Mikoláše Alše. Není divu, Jaroslav Vojna měl za manželku mistrovu vnučku a velmi jeho díla obdivoval.
V protějším rohu /na zdi vpravo od dveří/ se můžete seznámit s ukázkami děl vltavotýnského uměleckého knihaře Ladislava Hodného.

Posledním exponátem naší expozice, nikoli však co do významu, je jedinečné dílo vltavotýnského řezbáře Františka Kobery /viz. foto na stěně/- dřevěný týnský betlém.