Sociálně právní ochrana dětí – péče o děti | Činnost odboru

Dnes je 11.02.2012

Týn nad Vltavou

oficiální stránky města

Menu, přímé odkazy, vyhledávání, přihlašování

Navigace: Městský úřad > Odbor sociální > Činnost odboru

Nahoru

Sociálně právní ochrana dětí – péče o děti

Oddělení sociálně právní ochrany dětí

Bc. Cíchová Edita - kurátor pro děti a mládež
kancelář č. 313
Tel.: 385 772 296
E-mail: edita.cichova@tnv.cz

Psohlavcová Helena, DiS. - sociální pracovnice, sociálně právní ochrana dětí
kancelář č. 312
Tel.: 385 772 297
E-mail: helena.psohlavcova@tnv.cz

Michaela Černá, DiS - sociální pracovník, sociálně právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče
kancelář č. 312
Tel.: 385 772 295
E-mail: michaela.cerna@tnv.cz

Sociálně právní ochrana dětí – kurátor pro děti a mládež

Co se rozumí sociálně-právní ochranou dětí vyjadřuje konkrétně zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPO“), který vymezuje sociálně-právní ochranu dětí jako:

ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny

Zákon o sociálně právní ochraně dětí též definuje v souladu s Úmluvou o právech dítěte pojem dítě tak, že dítětem je osoba nezletilá. Podle čl. 1 Úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Podle § 8 občanského zákoníku se pak zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku věku; před dosažením tohoto věku lze zletilosti nabýt jen uzavřením manželství (nejdříve od 16 let věku).
Sociálně-právní ochrana náleží bez ohledu na státní občanství všem dětem, které se nacházejí na území České republiky. Rozdíl spočívá pouze v rozsahu, v jakém se sociálně právní ochrana poskytuje.

Sociálně-právní ochrana náleží dítěti, které

má na území ČR trvalý pobyt,
podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR (tzn. o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o azylu“),
je oprávněno na území ČR trvale pobývat, nebo
pobývá na území ČR s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které již pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.

V zákoně SPO se ukládá povinnost poskytovat sociálně právní ochranu i dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují, s tím rozdílem, že sociálně právní ochrana se poskytne jen v nezbytném rozsahu, vymezeném přímo v § 37 zákona o SPO. Poskytnutí sociálně právní ochrany v tomto ustanovení je uloženo obecnímu úřadu i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a spočívá v přijetí opatření k ochraně života a zdraví a zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče.

Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany je důležitá situace, v jaké se dítě nachází, kdy důvod poskytnutí spočívá v řešení věcného problému.

Zákon o SPO tak vymezuje z věcného hlediska okruh dětí, na které se sociálně právní ochrana vztahuje, ale pouze příkladmo (§ 6), a to zejména proto, že je mnoho situací, do kterých se děti s rodiči dostávají a které nelze taxativním způsobem v zákoně vyjádřit.

Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany jsou typické situace, kdy:

a) rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,
b) děti byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, a tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy,
c) děti vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, děti mladší 15 let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak narušují občanské soužití,
d) opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte,
e) děti na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
f) děti, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
g) děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
h) děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

Zákon o SPO tedy k poskytnutí sociálně-právní ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak předpokládá, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třeba situaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte.

Obecnými orgány určenými k ochraně dětí jsou soudy a k poskytování sociálně právní ochrany pak specializované orgány. Ty určuje zákon o SPO a současně dále vymezuje i jejich působnost.

Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou:

obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti (městské úřady, ve statutárních městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí),
obecní úřady,
krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy),
Ministerstvo práce a sociálních věcí a
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Zákon o SPO dává možnost, aby i nestátní subjekty (nadace, občanská sdružení, církve a další právnické a fyzické osoby) na základě pověření vydaného krajským úřadem nebo Magistrátem hl.m. Prahy plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí, přičemž tyto činnosti zákon o SPO přímo vymezuje.Pověřené osoby nejsou orgány sociálně-právní ochrany.

Sociální pracovníci vykonávají v občanskoprávním řízení, týkajících se nezletilých na základě ustanovení soudu nebo okresního státního zastupitelství funkci kolizního opatrovníka. V rámci této funkce se osobně zúčastňují řízení u soudů a notáře, kde figurují jako účastník řízení. Tím požívají veškerá práva stanovená zákonem — vyjadřovat se k projednávané věci, dávat návrhy apod. Při jednáních hájí zájmy nezletilých. Sociální pracovníci jsou oprávněni podávat soudu návrhy a podněty na zahájení řízení, jsou-li v zájmu dětí.

Sociální pracovníci rovněž provádějí prošetření prostředí tak, jak to umožňuje zákon — v případě zajištění ochrany života nebo zdraví dítěte, ochrany jeho práv nebo právem chráněných zájmů v prostředí, kde dítě žije, především v jeho bydlišti, škole nebo pracovišti. Místní šetření jsou prováděna na základě žádostí soudu, sdělení občanů, organizací i na základě anonymních oznámení, popřípadě z vlastní iniciativy.

V případech, kdy je zdraví, život nebo příznivý vývoj nezletilých vážně ohrožen, podávají sociální pracovníci k soudu návrh na nařízení předběžného opatření dle § 76a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. O návrhu je okresní soud povinen rozhodnout do 24 hodin od jeho podání a případně provést výkon rozhodnutí. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, který si zpravidla vyžádá asistenci pracovníka OSPOD.

Vyskytují-li se připomínky k péči rodičů o děti, je možné přikročit k výchovným opatřením — napomenutí, dohled nad nezletilým, uložení omezení. O nich rozhoduje na návrh OSPOD soud, nebo při méně závažných nedostatcích přímo obecní úřad. Výsledkem jednání jsou zpravidla rozhodnutí, jejichž plnění sociální pracovníci kontrolují, tzn. provádějí návštěvy v domácnosti, spolupracují se zúčastněnými orgány a organizacemi. Pokud je výchovné opatření nařízeno soudem (např. stanoven dohled nad výchovou dětí), OSPOD podává o průběhu a účelu opatření pravidelné zprávy.

Sociální pracovníci na žádost výchovných zařízení, kde jsou umístěny děti s nařízenou ústavní výchovou nebo ochrannou výchovou, prověřují prostředí a podmínky v rodinách, vyjadřují se ke krátkodobému propuštění dětí z ústavní péče. Jedná se zejména o vyjadřování k udělování tzv. dovolenek na dobu školních prázdnin, svátků a víkendových pobytů dětí v původní rodině. V rámci práce s rodinami, jejichž děti jsou umístěny ve výchovných zařízeních, se pracovníci snaží motivovat rodiče k tomu, aby zlepšili své podmínky tak, aby nařízená ústavní výchova dětí mohla být soudem zrušena a děti se mohly vrátit do původního prostředí rodiny.

Pracovníci OSPOD spolupracují s Policií ČR a orgány činnými v trestním řízení. V případě podezření na spáchání trestného činu na dítěti dávají sociální pracovníci podněty k prošetření, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Další spolupráce je realizována formou účasti při výsleších nezletilých jak na policii, tak u soudních jednání v rámci trestního řízení.

Pracovníci OSPOD jsou povinni nejméně jednou za tři měsíce navštěvovat děti, kterým byla nařízena ústavní výchova. Jsou v osobním kontaktu s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jejich výchovu a volí prostředky působení tak, aby účinně působily k odstranění důvodu umístění dítěte do ústavního zařízení. Sledují také vývoj dětí, které byly svěřeny do péče jiné fyzické osoby než rodiče a jsou povinni vykonávat pravidelné návštěvy nejen v rodině, ale i v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje.

V rámci zabezpečování ochrany práv nezletilých pracovníci OSPOD spolupracují s dalšími orgány a organizacemi — ať již státními nebo nestátními. Jedná se zejména o kontakty např. s obecními úřady, městskými úřady, školami, školskými zařízeními (PPP, výchovnými zařízeními — diagnostické ústavy, dětské domovy, výchovné ústavy apod.), ošetřujícími lékaři, poradci pro rodinu a mezilidské vztahy, domovy pro matky s dětmi, atd.

Přehled některých návrhů, které jsou na OSPOD rodičům a jiným osobám sepisovány a dále postoupeny okresnímu soudu k projednání:

návrh na určení otcovství
návrh na přiznání rodičovské zodpovědnosti (§ 34 Zákona o rodině)
návrh na určení příjmení nezletilého dítěte
návrh na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého dítěte
návrh na úpravu výchovy a výživy na dobu do rozvodu manželství
návrh na úpravu výchovy a výživy na dobu po rozvodu manželství
návrh na zvýšení výživného pro nezletilé dítě
návrh na úpravu styku rodiče s nezletilým dítětem
návrh na úpravu styku prarodiče s nezletilým dítětem
návrh na změnu výchovného prostředí
návrh na svěření nezletilého dítěte do výchovy jiného občana než rodiče
návrh na nařízení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
návrh na zrušení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
návrh na udělení souhlasu k podání žádosti o vyřízení cestovního pasu pro nezletilé dítě

Pracovníci OSPOD mohou podávat k soudům návrhy a podněty, které vedou k zabezpečení řádného výkonu rodičovské zodpovědnosti. Jedná se zejména o podávání podnětů na:

nařízení soudního dohledu nad výchovou dětí
úpravu práv a povinností rodičů k nezletilým, jsou-li splněny zákonné podmínky
nařízení, prodloužení, zrušení ústavní výchovy
ustanovení opatrovníka pro zvýšenou ochranu jmění nezletilých dětí
ustanovení poručníka (ať již osoby fyzické, manželů nebo orgánu sociálně právní ochrany)
nařízení předběžného opatření (§ 76a, o.s.ř.)

Sociálně právní ochrana dětí – kurátor pro děti a mládež

Kurátor provádí komplexní sociálně - právní poradenství a sociální terapii v problémových rodinách a s problémovými skupinami nebo jedinci. Vyhledává děti, jejichž rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za jejich výchovu, neplní své povinnosti, nezabezpečují dostatečně péči o ně nebo jejich výchovu či zdárný vývoj ohrožují, případně narušují. Působí tak, aby došlo k odstranění příčin i důsledku takového chování dospělých osob.

Ve své činnosti se kurátor zaměřuje na sledování vývoje dětí a mladistvých s poruchami chování, nad kterými byl stanoven dohled. V uvedených rodinách se provádí pravidelné návštěvy.

U problémových a nezvladatelných dětí podává kurátor soudu podnět k nařízení ústavní výchovy a zprostředkovává jejich umístění do diagnostických ústavů. Je povinen nejméně jednou za tři měsíce navštěvovat děti, kterým byla nařízena ústavní výchova v zařízení a je v kontaktu s rodiči nebo osobami odpovědnými za jejich výchovu za účelem odstranění důvodů, pro které bylo dítě umístěno do ústavního zařízení. V případě, že pominuly důvody pro nařízení ústavní výchovy, dává soudu podnět na její zrušení. Po propuštění dětí nebo mladistvých z ústavní či ochranné výchovy pečuje o to, aby tyto osoby byly přijaty do škol, vhodných učebních oborů a zaměstnání. V rámci této činnosti spolupracuje se školami, úřady práce, zaměstnavateli apod.

Kurátor pro děti a mládež pracuje s rodinami, ve kterých žijí děti s poruchami chování a které se dopustily trestného činu, rodičům poskytuje pomoc a poradenství.

V rámci přípravného řízení spolupracuje s orgány Policie ČR. Následně se osobně zúčastňuje řízení u soudu v trestních věcech mladistvých. Kurátor vypracovává na žádost policie, soudů a státního zastupitelství zprávy o výchovném prostředí nezletilých, jejich chování a stupni mravního narušení.

V souladu se zněním zákona o přestupcích se zúčastňuje přestupkového řízení, které je vedeno proti mladistvým.

Úzce spolupracuje se školami, obecními úřady, městskými úřady, zdravotnickými zařízeními, policií, soudy, státními zastupitelstvími, zaměstnavateli nezletilých a dalšími zainteresovanými orgány a organizacemi. Řeší záškoláctví, výchovné a kázeňské problémy, útěky z domova, agresivitu a šikanu.

Stejně jako sociální pracovnice podává kurátor v případě ohrožení života nebo příznivého vývoje dítěte návrh k soudu na nařízení předběžného opatření dle § 76a občanského soudního řádu v platném znění.

Pokud má kurátor podezření ze spáchání trestného činu na dítěti, podává podněty k zahájení trestního stíhání příslušným orgánům (ohrožování mravní výchovy, týrání dítěte, opuštění dítěte).

V oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže analyzuje ve svěřeném územním obvodu situaci, podílí se na organizování a realizaci preventivních opatření směřujících proti kriminalitě mládeže, alkoholismu a drogové závislosti.

Rovněž zabezpečuje sociálně právní ochranu dětí a mladistvých v obecné rovině — uplatňuje garanci ochrany práv nezletilých dětí, zprostředkovává odbornou specializovanou pomoc jednotlivcům i rodinám ze strany zdravotnických a jiných odborných zařízení včetně nestátních subjektů.

Sociálně právní ochrana dětí – náhradní rodinná péče

Do náhradní rodinné péče patří:

osvojení
pěstounská péče
poručnictví
svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby

Osvojení - do osvojení jsou zařazovány děti, u kterých rodiče podepsali souhlas s osvojením nebo děti, o které rodiče neprojevili po určitou dobu zájem. Osvojením vzniká mezi osvojencem a osvojitelem vztah shodný se vztahem mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. O osvojení rozhoduje příslušný soud nejdříve po třech měsících, kdy osvojitelé mají dítě ve své péči na vlastní náklady.
Žadatelé, kteří chtějí získat dítě do osvojení, si musí na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podat žádost, ve které vyjádří své představy o dítěti. Vyplní tiskopisy a předloží požadované doklady. Po zkompletování všech dokladů je rodina navštívena sociální pracovnicí odboru sociálních věcí k provedení sociálního šetření v rodině. Nejdůležitějším kritériem pro vhodnost žadatelů o osvojení je přirozený věkový rozdíl mezi přijatým dítětem a žadateli, dobrý zdravotní stav, bezúhonnost a vyhovující bytové, sociální a majetkové poměry.
Celý spisový materiál odeslán na Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Poté je provedeno psychologické vyšetření a následně vydáno rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli a je jim uložena povinnost zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny.

K žádosti je nutno přiložit následující doklady:

žádost, v níž jsou obsaženy osobní údaje
dotazník žadatelů o svěření dítěte do NRP
příloha k dotazníku (požadavek na dítě)
zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem
opis z rejstříku trestů
doklad o státním občanství, nebo o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území ČR
zpráva z místa bydliště
údaje o ekonomických a sociálních poměrech
stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
fotografie jednotlivého žadatele (formát OP)
fotografie domu, bytu, případně pokoje (kde bude mít přijaté dítě svoje místo)
souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny
souhlas se zjišťováním osobních údajů
souhlas se zařazením žadatele do evidence pro osvojení dítěte z ciziny
souhlas s výlučným zařazením do evidence o osvojení dítěte z ciziny

Pěstounská péče - je to forma státem řízené a kontrolované dlouhodobé náhradní rodinné výchovy zabezpečované též z jeho strany hmotnou podporou. O svěření do pěstounské péče se uvažuje u dětí, u nichž z nejrůznějších důvodů není možno provést jejich osvojení. Příčiny pro něž nemohou původní rodiče řádně plnit svá rodičovská práva a povinnosti, musí být dlouhodobého charakteru. Pěstounská péče má přednost před umístěním do ústavů, a to z důvodu zásadního práva dítěte vyrůstat v rodinném prostředí. Soudním rozhodnutím nezanikají právní vztahy dítěte k jeho původní rodině. Mezi pěstounem a dítětem nevznikají pěstounskou péčí příbuzenské vztahy.
Po dobu trvání pěstounské péče je pěstoun nositelem práv a povinností rodičů v oblasti výchovy dítěte. V ostatních věcech patří tato práva biologickým rodičům, pokud mají rodičovskou zodpovědnost. Biologickým rodičům také zůstává právo stýkat se s dítětem, pokud není soudem vysloven zákaz styku. Omezením nebo zbavením biologických rodičů jejich rodičovské zodpovědnosti nezaniká jejich vyživovací povinnost ke svým dětem.
Na výživu dítěte dostává pěstoun od státu příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, odměnu pěstouna za to, že se o svěřené dítě stará a příspěvek při převzetí dítěte z kolektivního zařízení. Příspěvek je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle do 26.roku jeho věku, pokud je i nadále nezaopatřené a trvale žije ve společné domácnosti.
Žadatelé, kteří mají zájem o svěření dítěte do pěstounské péče, podávají také žádost na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a ve vyřizování postupují jako žadatelé o osvojení.

Poručnictví - pokud rodiče dítěte zemřeli, nebo byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, musí být dítěti ustanoven poručník, kterému vznikají nároky jako pěstounovi. Musí však o dítě osobně pečovat a nahrazovat plně péči rodičů. Tato funkce však nezakládá vyživovací povinnost k dítěti. Rozhodnutí, které poručník učiní v podstatné věci, musí být schváleno soudem. O ustanovení poručníka rozhoduje soud.

Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče - vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte. Důvody pro takové opatření mohou být různé — nedostatky ve výchově, nemoc v rodině, nevhodné bytové poměry, úmrtí obou rodičů apod. Osoby, kterým bylo dítě takto svěřeno, jsou oprávněny a zároveň povinny zajistit výchovu a výživu dítěte, zastupovat je v běžných záležitostech, řídit jejich jednání a jednat za něj.