Jméno obce Hněvkovice vzniklo z osobního jména, náležejícího pravděpodobně prvnímu osadníkovi nebo majiteli - Hněvek. Název Hněvkovice tedy znamená ves lidí Hněvkových.

První zmínka o vsi Hněvkovice je z r. 1463, kdy jistý Bušek z Březnice a Jan z Kraselova svědčili o mýtě, vybíraném v Hněvkovicích. Ves náležela pravděpodobně od svého počátku k panství Bechyně. V roce 1530, 27. září, koupil bechyňské panství od Šternberků Kryštof ze Švamberka - ke vsím, které byly součástí tohoto panství tehdy náležely i Hněvkovice. Další historická zmínka je z r. 1549, kdy jsou Hněvkovice jmenovány jako ves náležející k bechyňskému zámku.
V roce 1551 vykoupil ves z bechyňského panství Volf Hozlauer z Hozlau a na Bzí. Hozlauerové byli stará česká šlechta německého původu, psali se podle své tvrze Haslau na Chebsku. V druhé polovině 15. století se přesunuli do vnitrozemí a nakonec se ocitli v jižních Čechách. Jedna rodová větev vlastnila panství Dobronice, druhá panství Bzí. V roce 1584 si Volfův vnuk Jeroným Hozlauer postavil v Hněvkovicích (na pravém břehu) renesanční tvrz. Podle zemských desek byla tvrz „uměleckým dílem“ zdobená (pravděpodobně se jednalo o sgrafita a fresky na omítce). Při vypuknutí stavovského povstání se Jeroným přidal na stranu stavů odsouzených k porážce. Již v roce 1620 mu byla část majetku zkonfiskována, mimo jiné i tvrz, dvůr a ves Hněvkovice, a postoupena zástavou na úhradu válečné půjčky Janu Častolarovi z Dlouhé Vsi. Záhy byly Hněvkovice přičleněny k arcibiskupskému panství Týn nad Vltavou, získal je arcibiskup Jan Lohelius. Tvrz a její hospodářské zázemí poté sloužilo jako arcibiskupský dvůr a sídlo hejtmana, spravujícího vltavotýnské panství, náhradou za zpustlý a opuštěný týnský hrad.
Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna nechal v roce 1685 přestavět tvrz na barokní zámeček obklopený zdí se dvěma branami. Jeho znak i s letopočtem můžeme dnes nalézt nad zámeckým vchodem.
Po skončení třicetileté války žili ve vsi sedláci:
1/ 1654 Matouš Ševců, 1677 Václav Ševců, 1713-21 Matěj Švec
2/ 1654 Šimon Staňků, 1677 Tomáš Staňků, 1713-21 Václav Staněk
3/ 1654 - 1677 grunt Navarovský, 1713-21 Jiří Tříska
chalupníci:
1/ Vít Zmrhal, 1677 Václav Zmrhal, 1713-21 Jakub Vítek.
2/ 1654 Vít Zmrhal, 1677 Vít Zmrhal (mlynář), 1713-21 Veronika Zmrhalová – při tomto gruntě byl mlýn o dvou složeních se 4 stoupami *
3/ 1640 -77 Havel chalupník, 1713-21 Rybák

* Mlýn je poprvé zmiňován již v Hlubockém urbáři r. 1490. Tehdy náležel mlynáři Třesohlavému, který měl z panství Hluboká nad Vltavou pronajatá pole.

Kolem roku 1704 vznikla v Hněvkovicích soukenická dílna flanderských mistrů Lamberta a Mathiase de Bois a Jiřího Waltzera. Tkala jemná flanderská sukna, ale dílna zanikla krátce po Lambertově smrti roku 1730. V tradici „cajkářů“ (soukeníků jemných suken) pokračovali Lambertovi zeťové Petr Mayster (původem Holanďan), zakladatel cajkářského cechu v Týně nad Vltavou a Josef Weichet (původem z Německa).
Když na počátku 18. století zachvátila Prahu morová epidemie, opustila svatovítská kapitula hlavní město a od léta roku 1713 až do 10. března roku následujícího sídlila na zámku v Hněvkovicích.
V roce 1765 měly Hěvkovice 9 gruntů a 68 obyvatel.
V roce1805 měly Hněvkovice při sčítání lidu 15 domů se 135 obyvateli. Žily zde následující rodiny: 2 rodiny Švecovy, Lukáškova, 2 rodiny Panochovy, Kolářova, 2 rodiny Klimešovy, Vaňourova, Vlčkova, Staňkova, Třískova, Krotkých, Strašílkova, Markesova, Železných, Mráčkova, Horákova, Svatkova a několik samostatných osob náležejících k mlynářskému personálu.
V 19. století zachytil historik August Sedláček pozůstatky původní zámecké výzdoby. Zvenčí zámku byly na omítce ornamentální malby mezi okny a na jižní zdi vyobrazena postava jezdce (pravděpodobně se stal motivem ke vzniku pověsti o zlém zámeckém pánu Jeronýmovi Hozlauerovi, který zabil svého sluhu a v podobě bludného jezdce teď straší v okolí zámku). Také v interiéru zámku, v sále v prvním poschodí, byla tehdy ještě dochována ornamentální výzdoba kolem dveří (anděl, květy, ovoce).
V roce 1890 bylo v Hněvkovicích 22 domů se 146 obyvateli, 2 mlýny (1 na levém a 1 na pravém břehu) a náležela k nim samota Čihovice.
Až do roku 1904 byly Hněvkovice (na obou březích) jednou vesnicí. V tomto roce byly oficiálně přejmenovány na Hněvkovice na levém břehu a Hněvkovice na pravém břehu.
V roce 1906 žilo v obci (na obou březích) 149 obyvatel, dvůr se zámkem měl v nájmu Josef Burda, dvůr Čihovice Leopold Barger (mlynář z Týna nad Vltavou). Jan Tupý zde měl hostinec a kovářství, na levém břehu fungovala cihelna a mlýn Karla Fiedlera. Na pravém břehu provozoval mlýn Karel Královec. Šlo o vodní mlýn využívající sílu řeky Vltavy - původně byl osazen 5 dřevěnými vodními koly na spodní vodu. Ve 20. letech 20. století Karel Královec mlýn přestavěl, součástí přestavby se stal i jez, jednou zalomený, jehož druhá polovina patřila k mlýnu čp. 10 na levém břehu Vltavy náležející zmíněnému Karlu Fiedlerovi. Na levém konci jezu byla umístěna i vorová propust široká 6,3 metru a těsně při ní zmíněný Fiedlerův mlýn.
V roce 1948 začala být budova hněvkovického zámku využívána pro potřeby školství. Nejprve zde byla ubytovna, dílny a skladovací prostory, v září 1953 zahájila svoji činnost Učňovská škola zemědělská. Školství slouží zámek dosud, dnes je zde Integrovaná střední škola.
Jméno obce je dnes nejčastěji citováno v souvislosti s přehradní nádrží, nesoucí její jméno. Vodní dílo Hněvkovice, budované v letech 1986 – 1992 pro potřeby Jaderné elektrárny Temelín, výrazně změnilo vzhled krajiny v blízkém okolí obce. Přehradní jezero zasahuje téměř až k Hluboké nad Vltavou, má rozlohu 312 ha. Betonová gravitační hráz je 16, 5 m vysoká a 191 m dlouhá. Okolí přehradní nádrže je dnes vyhledávaným rekreačním místem.
O aktuální informace, týkající se Hněvkovic na obou březích jsem požádala starostu města Týna nad Vltavou Mgr. Karla Hájka. V současné době je v Hněvkovicích na levém břehu 79 stálých obyvatel, v Hněvkovicích na břehu pravém 13. Podle slov pana starosty by se měla obec dočkat další významné změny v nejbližších letech. V plánu je splavnění středního toku Vltavy. Stávající jez by měl být zvýšen a vytvořena zde plavební komora. Koryto Vltavy bude v plavební dráze prohloubeno od železného mostu v Týně nad Vltavou proti proudu až k hrázi Hněvkovické přehrady. 
 

text: Martina Sudová

foto: Miroslav Bžoch DiS

Tisk Náhled tisku