Obec Předčice leží 2 km východně od Týna nad Vltavou. První písemná zmínka o obci je z r. 1379, kdy je pod názvem Prziedczicz uváděna v urbáři (berním soupise) jako součást panství Týn nad Vltavou. Název obce je odvozen z osobního jména Předka, což je zkrácenina osobních jmen Předbor nebo Předslav. Předčice = ves lidí Předkových.
Ve zmíněném roce 1379 měla obec 10 lánů a podle výše jednotlivých poplatků je jasné, že byla počítána jako součást města Týna – poplatky byly stejné jako ve městě. V tomto roce žili v Předčicích následující obyvatelé: Vácslav, Duchoň, Pešek, Ješek, Jakub, Svatomír, Jeník, Hodková, Hodista, Bartůš, Šimon, Ješek, Jan, Blahut, Vacel a Mařek. Obec tedy sdílela historii s městem a hradem Týn, do r. 1415 náležela biskupství, poté až do r. 1601 zástavním držitelům (většinou rytířům Čabelickým ze Soutic), od r. 1601 obhospodařovalo panství samo město Týn nad Vltavou. V tomto roce je ve vsi Předčicích uváděno 12 usedlostí.
Od r. 1620 náleželo vltavotýnské panství opět pražskému arcibiskupství, s ním tedy i obec Předčice. Obec byla, stejně jako ostatní vsi v blízkém okolí města, poznamenána válečnými událostmi třicetileté války (1618 – 1648). Nejsilněji zasáhl do její hospodářské situace pětidenní pobyt císařských vojáků r. 1645, kteří obec dočista vydrancovali.
Na počátku 18. století se sčítalo obyvatelstvo a majetek, v Předčicích byli zaznamenání následující osadníci:
1/ r. 1654 - 1677 Jakub Novotný, r. 1713 – 21 Tomáš Novotný
2/ 1654 Matěj Lukášek, 1677 Lukáš Zunt, 1713 – 21 Václav Lukášek
3/ 1654 Barbora Kuntová, 1677 Václav Kunt, 1713 – 21 Vít Kalina neb Kunth
4/ 1654 Jakub Pavlásek, 1677 Jakub Pešek, 1713 – 21 Matěj Pavlásek
5/ 1654 Jiří Vávra, 1677 vdova Vávrová, 1713 Václav Vávra, 1721 Pavel Vávrů
6/ 1654 Vít Bezděka, 1677 Magdaléna Bezděková, 1713 Vít Bezděka, 1721 Apolena Bezděková
7/ 1654 Alžběta Zuntová, 1677 Martin Zunth, 1713-21 Jan Zunth
8/ 1654 Jan Pelech, 1677 Řehoř Novotný, 1713-21 Ondřej Pelech
9/ 1654 Jan Baroch, 1677 Tomáš Švadlena, 1713 Vít Baroch
10/ 1654 chalupník Jan Sedláček, 1677 Jan Kalyš – z tohoto statku vznikly dva nové – r. 1713 patřil jeden grunt Jakubu Hallovi a r. 1721 Matěji Zmrhalovi, druhý grunt držel v r. 1713 Matěj Zeman.
Obci dále náležely 3 strychy pusté role a louka na dva vozy sena a jeden vůz otavy.

V roce 1746, za vlády Marie Terezie, v době válek o rakouské dědictví, bylo provedeno sčítání lidu za účelem zjištění počtu mužů schopných vojenské služby. V Předčicích bylo v tomto roce napočteno 126 obyvatel – 55 mužů a 71 žen.
Historie obce je rovněž výrazně poznamenána její blízkostí u dělostřeleckého cvičiště nazývaného Velký Depot, které vzniklo r. 1749. Zmenšila se osevná plocha nejbližším obcím, obyvatelé byli rovněž zatěžováni povinnou přípřeží (museli půjčovat tažný dobytek a koně pro vojenské účely) a při velkém počtu vojáků bývalo mužstvo ubytováno v nejbližších obcích, tedy i Předčicích. Kladem byl velký odbyt řemeslných výrobků.
V sedmdesátých letech 18. století zasáhla Vltavotýnsko následkem bídy epidemie skvrnitého tyfu. R. 1770 zemřelo v týnské kolatuře (farním obvodu) 95 osob, v následujícím roce již 218 osob a r. 1772 - 351 osob: v Předčicích zemřelo na tyfus r. 1770 pět osob, následující rok 3 osoby a r. 1773 sedm osob.

V roce 1778 začalo navracení pozemků dělostřeleckého tábora zpět původním majitelům, dělostřelecké cvičiště se rušilo. Zůstala zachována pouze část zákopů.
Další příkoří zažila obec v průběhu koaličních válek na přelomu 18. a 19. století, především kvůli dalšímu ubytovávání vojska v jednotlivých domech. V r. 1840 bylo provedeno další sčítání obyvatel, obec Předčice měla tehdy 22 domů s 232 obyvateli, což je zároveň historicky nejvyšší počet obyvatel obce.
Ve školním roce 1845 – 1846 si učitelé stěžovali na to, že z okolních obcí zanedbává mnoho dětí školní docházku. V Předčicích bylo 24 dětí ve školním věku, z toho navštěvovalo školu v Týně pouze 7 dětí.
V polovině 19. století vznikl samostatný okres Týn nad Vltavou, Předčice se staly jeho součástí. Když byla r. 1860 postavena nová školní budova v Týně nad Vltavou (dnes Vinařického), přispěli na stavbu také osadníci z Předčic.
Další zprávy pochází z obecní kroniky, založené r. 1928 Prvním kronikářem se stal pan Josef Brom (starosta obce), který retrospektivně zaznamenal události od r. 1906, které pamatoval. V obci bylo 25 popisných čísel, z čehož čp. 15 byl obecní chudobinec a čp. 16 obecní kovárna.
V roce1907 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Starostou sboru se stal rovněž Josef Brom. Prvotním úkolem hasičů bylo zakoupení stříkačky. Protože v té době stála 925 zlatých a obec neměla takový kapitál, stali se zakládajícími členy všichni sousedé z celé obce a každý složil 20 zlatých. Zbytek peněz získal obec od vltavotýnského velkostatkáře Karla Veselého, který měl pronajatou předčickou honitbu – zaplatil obci nájem na 6 let dopředu. Následně byla postavena hasičská schráň (zbrojnice) v bývalém chudobinci čp. 15 a v květnu 1908 byla nově zakoupená stříkačka slavnostně vysvěcena.
Při vypuknutí první světové války r. 1914 bylo z obce odvedeno na frontu 19 předčických občanů. Jak zaznamenala kronika, bohudíky, nikdo z nich ve válce nepoložil život. V roce 1923 zemřeli na následky válečných útrap Václav Hladeček a Josef Fošenbauer.
Do roku 1920 byly obce Předčice, Dobšice, Třítím, Hněvkovice pravý břeh a Břehy jednou katastrální obcí, starostou byl Josef Brom z Předčic. Toto uspořádání však občanům nevyhovovalo, zástupci jednotlivých obcí se usnesli, že požádají o rozdělení katastru. V roce 1922 se Předčice (tehdy pod názvem Přečice) osamostatnily, starostou byl zvolen pan Václav Novotný. V témže roce byl v obci založen ochotnický spolek Rozkvět.
Roku 1924 postavila obec hasičskému sboru novou zbrojnici na pozemku, jehož polovina patřila Františku Novotnému v čp. 1 a druhá polovina Kateřině Rybákové čp. 14, kteří pro tuto věc darovali obci své pozemky zdarma. V roce 1927 zaznamenal kronikář k 3. červnu obrovské krupobití, které se přehnalo Vltavotýnskem a zničilo v Předčicích veškerou úrodu. R. 1929 byla zbořena stará kovárna a na jejím místě vystavěna nová
V průběhu 2. sv. války, roce 1941, byla do obce zavedena elektřina.V roce 1942 byla obec Předčice sloučena s Dobšicemi, Smilovicemi a Třítímí pod jednu obec s úředním názvem Dobšice. V témže roce byl rekvírován pro válečné účely zvonek z místní kapličky.
Těsně před koncem 2. sv. války, v dubnu r. 1945, byly v obci ubytovány prchající německé jezdecké oddíly. Naštěstí po vyhlášení konce války bez veškerých problémů obec opustily.V obci byl zvolen Revoluční národní výbor a na počátku června pak pro správu obce první Místní národní výbor. Na podzim téhož roku odešli dva lidé z obce osídlovat pohraničí.
R. 1946 se občané obce složil a objednali výrobu nového zvonku do obecní kapličky.
V roce 1949 se předčičtí ochotníci dohodli o přístavbě hostince, kde by si zřídili stálé jeviště a klubovnu. Na stavbě se účastnila celá obec, práce začaly v dubnu, 24. července byla stavba slavnostně předána svému účelu. R. 1956 bylo v obci založeno JZD. V roce 1961 proběhlo celostátní sčítání osob a domů, v obci Předčice bylo napočteno 29 domů se 117 osobami.
R. 1964 byla sloučena Jednotná zemědělská družstva Předčice, Dobšice, Smilovice a Třítím. Střediskem se staly Dobšice. V roce 1970 bylo v Předčicích vybudováno obecní koupaliště.
R. 1971 byla sloučena zemědělská družstva Žimutice, Dobšice a Pořežany v jedno JZD s centrem v Žimuticích. V roce 1973 byla zahájena stavba silnice Týn nad Vltavou – Předčice, stavba byla dokončena v září r. 1975. V prosinci zahájil MNV Dobšice jednání s MNV Žimutice o sloučení obcí pod jeden Místní národní výbor. Původně se počítalo s tím, že se k Žimuticícm přičlení všechny obce, spadající pod MNV Dobšice, ale Předčičtí tuto variantu odmítli. 1. ledna 1976 byla obec Předčice přičleněna k Městskému národnímu výboru v Týně nad Vltavou.
K 31. 12. 1988 klesl počet obyvatel v obci na 64. Z celkového počtu 20 domů byly 3 neobydlené a 5 sloužilo k rekreačním účelům. Roku 1990 byla zbořena poškozená stará Boží muka při silnici k Týnu nad Vltavou a na jejich místě postavena nová. V roce 1991 byla obcím dána možnost osamostatnění – Předčice zůstaly nadále částí města Týn nad Vltavou, z okolních obcí se osamostatnily například Bečice a Dobšice. V témže roce byl rekonstruován „Obecní dům“ (bývalý hostinec).
V roce 1994 vznikly z původního zemědělského družstva Žimutice dvě nové společnosti – Agrodružstvo Žimutice a AG Vltavín. V roce 1996 byla zrekonstruována kaplička v obci. V témže roce byla založen hokejový klub HC Předčice.
V roce 2000 se konal 1. sjezd rodáků a přátel obce s bohatým kulturním programem, před kulturním domem byla na památku této události zasazena lípa.
V současné době obec zaznamenala mírný nárůst obyvatelstva, stálých obyvatel žije v obci 87. Co se týče společenského života, v obci dodnes fungují tři organizace: Sbor dobrovolných hasičů, Český červený kříž a hokejový oddíl.
 

text: Martina Sudová

Tisk Náhled tisku